Láska až za hrob - 7. část

4. března 2009 v 21:23 | Joli |  povídky
klik na celý článek

Jack dorazil na ošetřovnu.... Jacob seděl stále u Sam na posteli... vstoupil....
"Ehm... neruším?"
"Ne ne... byl jsem na odchodu.... musím dát vědět radě Tok´Rů, proč jsem se tak zdržel..."
"Jo.. aha...."
"Měj se dobře, holčičko.... ještě přijdu, ano?"
"Dobře... budu se těšit.... a děkuju, že jsi tu byl..."
"Nemáš za co.... pro tebe všechno... a pamatuj na to, o čem jsme se tu bavili.... za zeptání se nic nedáš....." a očima nenápadně hodil po Jackovi... ten si toho ale nevšiml, protože nemohl spustit oči ze Sam....
"Ale tati...."
"No nic... nechám vás tu.... zatím ahoj.." Jacob dal Sam pusu na čelo a pak odešel.....
"Tak co, Carterová... jak vám je?"
"Jo, už je to lepší..... děkuju...."
"Prý jste měla kliku... podle doktorky..."
"No ano.... prý to bylo jen tak tak....."
"Co myslel Jacob.... tím zeptáním se, za které nic nedáte..... teda jestli nevadí, že se ptám... nechtěl bych být nějak.... vlezlý....."
Sam se nejistě podívala Jackovi do obličeje.... tak a co teď, buď se ho zeptám a vlastně mu tak řeknu, co k němu cítím... a nebo mu odpovím, že je to něco, co jde mimo něj....... dobře... řeknu mu to... co mi může udělat?? ale jak mu to říct?? no to je už jedno... ono to nějak dopadne...
"Já nevím.... jak začít..."
"No... co třeba od začátku?"
Jo, to se mu lehko říká....
"Víte... pane.... chtěla bych si s váma o něčem promluvit.... na něco se zeptat....není to pro mě lehké....."
"O co jde?" zeptal se, ale tak nějak tušil, o čem s ním chce mluvit......
"Můj táta.... říkal mi, co se tam stalo ve výtahu... že jste se psychicky zhroutil......."
"Sam..."
"Pane, prosím..... nechte mě to říct.... protože jestli to neřeknu teď... už asi nikdy....."
"Dobře..."
"Víte... vypadalo to sice, že jsem mrtvá... ale... já nebyla... a něco si pamatuju....je to jen pocit... když jste mě tam držel...."
"Jaký pocit?"
Sam se mu podívala do očí.....
"Bezpečí..... a... já... nevím jak to popsat...ale..."
"Sam... víte... nechtěně jsem slyšel.... váš rozhovor... s Jacobem... nevykládejte si to špatně... neudělal jsem to schválně... šel jsem se za váma podívat... už dřív... ještě před tím, než vám doktorka přišla říct výsledky....těch testů...."
Sam se na něj vyděšeně podívala.... oči měla doširoka otevřené....
"Jacku......"
"Sam.... jak jsi říkala......Jacobovi.... že se bojíš se, že tě nemám rád.... a že zmizí vše... co sis vysnila, protože... k tobě nic necítím..... nevím, co sis vysnila.... ale to nemění nic na tom..... bych byl nerad, abys o ten sen přišla...."
"Jacku, co to..."
"Ty víš, že moc neumím říkat lidem... co k nim cítím..."
Podíval se jí do očí.... a věděl, že jí to musí říct... ať se s stane cokoliv..... ať už to bude mít jakékoliv následky
"Sam.... miluju tě....."
On to řekl.... on mi to fakt řekl.... a já se bála.... že.... se mi to všechno jen zdá.... a že jsi to jen namlouvám... jako puberťačka.....
Po tváři se jí skutálela slza....
"Jacku....."
"Sam, nemusíš mi nic říkat..... slyšel jsem, co jsi říkala.... a je mi jasný, že...". Přerušila ho polibkem.... i když věděla, že ji natáčí kamery.... ale bylo jí to jedno...... chtěla, aby věděl, že ho miluje.... a tak doufala, že tohle bude to nejlepší řešení..... a doufala, že to pochopí...... oddálila se od něj....
"Miluju tě...." zašeptala.... chtěla ještě něco říct, ale doslova se začala topit v jeho čokoládových očích.... byly tak blízko... nedokázala se od nich odtrhnout..... věděla, že budou mít problémy, ale v tu chvíli na to nedokázala myslet.... a hlavně nechtěla, i když jedna její část křičela, že dělá špatnou věc.... ale její druhá část.... jí říkala, aby se tomu poddala... a už si nenechala diktovat, co má dělat a co ne... koho smí a nesmí milovat.... že už toho bylo dost..... její tok myšlenek byl přerušen jeho polibkem..... konečně nabyl toho, co mu chybělo... přesvědčení, že teď už to může udělat... že mu nikdo nemůže už zabránit, aby miloval... toho, koho si sám vybral.... bez omezení..... objal ji kolem pasu a něžně přivinul... Sam se usmála proti jeho ústům.... uvědomila si, že je to ten samý pocit, který si pamatovala z toho výtahu..... když byla mimo.... ten samý pocit ... ale nyní už přesně věděla, co to bylo za poacit.... láska.... nechtěla se jí vzdát.... v tu chvíli byla skálopevně rozhodnutá, že za ni bude bojovat.... a věděla, že Jack bude bojovat s ní.... sice je čekal těžký boj.... ale byli odhodláni si stát za svým...... protože měli na své straně silného spojence..... a tou byla právě jejich láska .... láska až za hrob......

THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama